Už jsem tady psala, že si musím přivydělávat, jinak bych z důchodu "nevyšla". Makám v obchodě jako skladník a doplňovač zboží, teď ale konečně došlo na práci, která mě baví a souvisí s mým dalším koníčkem pečení a vaření.V pátek a sobotu jsem si to zkusila v hotelové kuchyni jako pomocná kuchařka. K mému nadšení to ale nebyly jen pomocé práce a mytí veškerého nádobí a udržování čistoty v kuchyni, ale hned jsem byla "prověřena"  co umím. Dostala jsem na starost studenou kuchyň, což obnášelo udělat sto chlebíčků a 3 obložené mísy pro svatebčany, servírování zákusků a koláčků. Hlavně jsem, ale koukala, jak kuchaři vaří a připbrali mě i při výdeji jídel. Práce to sice není až tek lehká ( oba dny jsem tam byla 14 hodin), ale mají to tam dobře zorganizované, stres tam nebyl, příjemní lidičkové. největší nápor  byla sobotní večeře, kdy jedlo asi 100 lidiček, navíc víc jak polovina měla i polévku. No talířů byla pěkná hromada, myčka jela na plné obrátky a kuchaři makali se mnou. Navíc se naskýtá možnost, že budu dělat pekařskou a cukrářskou práci, protože jsem přinesla vzorečky svého pečení a ty měly u provozních úspěch. Po dvou dnech práce  mi místo bylo nabídnuto, takže sbohem obchode, ale byl jsi dobrý v situaci, ve které jsem byla. Od června budu "zařezávat" pravidelně, v týdnu to bude především pečení a víkendy asi tak, jak jsem si vyzkoušela. Pro mě to bude hlavně, ale pravidelný finanční příjem,  kdy nejen, že to bude doplění financí do mého skrommného rozpočtu, ale nasyslím konečně obnos na kurz pro trenéra fitness. A nakonec budu nejspíš už protivná tím, jak píšu o nutnosti pravidelného pohybu a posilování, ale opět musím konstatovat, že je to deviza k nezaplacení, žádná únava, žádné bolesti, rychlá regenerace organismu na druhý den. Těším se na tuto práci i když vím, že ne vše bude růžové. Razím heslo : každá práce je chleba o dvou kůrkách, jde ale o to, aby ta horší byla aspoň trošku k jídlu a pak jde všechno.  A hlavně je třeba, aby ten "chléb" byl a záleží jen na nás, zda bude a jaký.